Od nás a z Třebčéna – Koncem března smê bêlê ‚ô zpovědi‘ ohledně hanáčťênê. Přêpomenót si to mužete TOŤ. Ovšemže, dobrym slova smêslô, smê šlê fčêlka ‚na koberečkô‘ znovô.

Je to jak rozdil mezê tém, gdêž vidite nekeho furt nebo ho potkáte po drahné době třeba na šklolnim srazô. Přê denno dennim stykô to tak nepřênde, až s odstupem časô poznáte, jak se lêdi měnijó. A vê pochopitelně takê!

Jak nám řikal vyzkumnik Filip Kubečku, s kerym smê si domlovilê rande přê jejich terénnim vyjezdô v Třebčéně, negdê v 60. a 70. letech probihal po celé republice vyzkum, keré bêl podkladem pro atlas nářeči. Zkómalo se tenkrát ve 420 dědinách. Po pul stoleti se tento vyzkum opakôje a vysledkem bê měl bêt podobné atlas po 50 letech v projektô Atlas českého jazyka 2027: celoúzemní výzkumnářečí českého jazyka po 50 letech.

Určitě néni bez zajimavosti, že mezê vêbranéma mistama bêl tenkrát aji Pěnčin, čê Pěnčén, jak chcete . Tam probihal vyzkum v rokô 1972. A protože ná redaktór Miloš Havelku je hrdé pěnčénské rodák (tenkrát bêl ale eště prďola ), citil jako vlasteneckó povinnosť se k aktuálnimô vyzkuzmô přêdat. Pro vyzkumnikê eště s tym bonusem, že naša redaktórka Helenka Havelka Baronova, co bê pro změnô rodačka z Jednova, přênášela drobny nuance v rozdilech mezê jednotlêvéma dědinama.

Ale tož splklê smê si :-), nicméně svó troškó d omléna muže přêspět aji vê fšeci. Na stránkách Mapováni nářeči mužete přêdat, jak se mlovi pro změnô třeba ô vás. Navic na obrázkách pod článkem só QRkódê, kery vás navedó na dalši odkazê. Ôděléte si teda chvilkô a v klidô se na to mrknite.

Jenom dodávámê, že smê rádi přêspělê k temô, co se ôchová pro dalši generace. Snaď to k nečemô bêlo!

0