Od nás, tiskovó zprávó Stanislava Blažkovyho – Hledat osobnosť napřiš fšeckéma možnéma oborama néni uplně jednodôchá věc. Každymô je blêžši neco inšiho. Ale aji tak je Osobnosť Moravê pro rok 2025 vêbraná.

Často si titul Osobnosti Moravê odnášijó nominanti, keři se ať ôž amatérskê nebo profesionálně věnôjó ôměni. Svym zpusobem, ê gdêž né osobně veřejně prezentovanym, je ôměnim aji architektura a design. Právě to só oborê, keré se celožêvotně věnôje prof. Ing. arch. EVA JIŘIČNÁ, CBE. Proč to zmiňôjemê? Protože zrovna ona dostala v letošni anketě névic hlasu.

Tato Osobnosť Moravê 2025 žêje sice od rokô 1968 v Londyně, ale je rodačka ze Zlina, a tož je to ten připad, keré přenesl moravskyho dôcha do velkyho světa. Pomêslny střibro přêneslê hlasê pro Mgr. Bc. JIŘINA POLÁŠKOVÓ a Mgr. JAROMÍR POLÁŠKA z Frydkô-Mistkô, bronz zvostává v Brně a jeho držitelem se po ôzavřeni hlasováni stal historik prof. Mgr. LIBOR JAN, Ph. D.

Vic o osobnosťách né jenom ‚na bedně‘ se mužete dočist pod článkem v tiskové zprávě, keró nám poslal jednatel projektô Osobnosť Moravê Stanislav Blažek. Jenom tak mimochodem – letos se hlasovalo ôž podvacáty!

MORAVA SI TAKÉ LETOS ZVOLILA SVÉ OSOBNOSTI

V neděli 7. prosince 2025 bylo ukončeno hlasování v 10. ročníku ankety Osobnost Moravy. Prostřednictvím tohoto, pro veřejnost zajímavém projektu, se náš pořádající spolek Moravská národní obec snaží poukázat na skutečnost, že na Moravě žije a pracuje mnoho vzdělaných, šikovných a pracovitých lidí, kteří si zaslouží naši úctu a uznání.

Vítězkou ankety a Osobností Moravy pro rok 2025 se díky 4264 hlasům stala světově uznávaná architektka a designérka, paní prof. Ing. arch. EVA JIŘIČNÁ, CBE.

Této slavné Moravance, rodačce ze Zlína, také náleží a bude předána připravená hlavní cena, kterou je unikátní skleněná trofej s moravskou orlicí a jménem vítěze – Osobnosti Moravy 2025. Obdobné exkluzivní skleněné trofeje menších velikostí obdrží také osobnosti umístěné na druhém a třetím místě ankety. Všem nominovaným pak bude předán pamětní list a drobný dárek v podobě učebnice dějin vydané Moravskou národní obcí pod názvem „Moravské dějiny do roku 1860“.

Prof. Ing. arch. EVA JIŘIČNÁ, CBE. působí od roku 1968 v Londýně. Své architektonické vzdělání dokončila na ČVUT v Praze a později Akademii výtvarných umění v ateliéru Jaroslava Fragnera. V roce 1967 nastoupila do Ústavu bytové a oděvní kultury. V roce 1968 odjela na stáž do Londýna, ale po srpnové okupaci se už nevrátila. Profesní kariéru zahájila v Ateliéru Louis de Soisson, kde projektovala přístav Brighton Marina a Lloyd’s Building. V roce 1982 zahájila vlastní praxi a v roce 1986 zakládá vlastní studio Eva Jiricna Architects.

Paní Eva Jiřičná se proslavila díky interiérům londýnských a newyorských módních obchodů a butiků, rezidenčních projektů a zejména prosklenými schodišti. Proslula také svou prací ve Victoria and Albert Museum, Canada Water Bus Station, Leicester Library, Oranžerii na Pražském hradě a mnoha dalších. V roce 1999 otevřela se svým českým partnerem Petrem Vágnerem v Praze další praxi AI DESIGN, kde dokončila řadu projektů včetně hotelů, univerzitních budov a víceúčelové auly. Tato významná žena byla jmenována profesorkou, má bohaté pedagogické zkušenosti. Je členkou Královské akademie umění, královskou designérkou pro průmysl a čestnou členkou Královské společnosti umění. Za svou práci získala Řád britského impéria a obdržela 11 čestných doktorátů, byla uvedena do Americké síně slávy. Nedávno byla poctěna titulem velvyslankyně České republiky v rámci Czech Top 100 a medailí za celoživotní přínos London Design Festival. V roce 2024 jí byl prezidentem České republiky uděleno nejvyšší státní vyznamenání České republiky Řád bílého lva. Eva Jiřičná zasedá v mezinárodních porotách a publikuje v renomovaných časopisech. Časopis Evening Standard ji zařadil mezi stovku nejvlivnějších žen.

Z materiálů miluje nejvíc sklo a ocel, je proslulá svými schodišti, u nichž používá kovová upínací lana, a kovovými konstrukcemi se sklem. Její interiéry londýnských a newyorských módních obchodů a butiků (Boss, Kenzo, Joseph, Vidal Sasoon), ale také klubů a restaurací jsou řazeny k nejlepším na světě. Pracovala pro takové firmy a osobnosti, jakými jsou třeba pojišťovna Lloyd, lord Rotschild či Václav Havel.

Krásně zní úvodní slova Evy Jiřičné ke knize Moravané ve světě: „I když jsou Češi a Moravané součástí jednoho státu, oba jsou hrdí na svou identitu a trvají na ní.“ „Jako každý menší národ i Moravané se musí pořádně snažit, aby vynikli. Přispívá jim k tomu laskavý humor, zalitý chutným vínečkem, dobrá nálada a úžasná vytrvalost, mnohdy i statečnost. Moravských hrdinů jsou ostatně plné učebnice historie.“

Na druhém místě letošní ankety se díky 3739 hlasům veřejnosti umístili manželé z okresního města Frýdku-Místku, paní Mgr. Bc. JIŘINA POLÁŠKOVÁ a pan Mgr. JAROMÍR POLÁŠEK. Společně se již několik desetiletí věnují popularizaci regionální historie a vlastivědy, ať už prostřednictvím přednášek, komentovaných prohlídek a vlastivědných vycházek pro veřejnost, organizováním výstav nebo psaním odborných a populárních článků. Fotografují a dokumentují proměny lidských sídel a krajiny, zabývají se nedestruktivním archeologickým průzkumem zaniklých industriálních objektů v oblasti Moravskoslezských Beskyd, judaistickou problematikou, historií beskydské turistiky, historií dřevěných sakrálních staveb na Moravě a ve Slezsku, sbírají pověsti, legendy, pohádky a lidová vyprávění z oblastí Moravy a Slezska. Dokumentují také lidové zvyky a obyčeje.

Manželé Poláškovi založili a dvacet let vedli Beskydskou muzejní a vlastivědnou společnost a také třicet let pracovali v rámci České archeologické společnosti, pobočky pro Moravu a Slezsko. Připravují odborné i popularizační přednášky a komentované prohlídky pro veřejnost, zaměřené na historii a památky. Založili a do roku 2023 vedli Old Fiat Club Frýdek-Místek, v minulosti mnoho let organizovali srazy a výlety majitelů historických automobilů a veteránů. Jsou nadšenými cyklisty, sbírají historické velocipédy a sportovní silniční kola, pro veřejnost pořádají retro cyklistické vyjížďky, sbírají regionální a žánrové pohlednice, vlastní např. největší sbírku historických vánočních a novoročních pozdravů v České republice. Před lety založili a doposud soukromě provozují Katzenheim – Kočičí domov pro opuštěné a handicapované kočky.

Manželé Poláškovi společně napsali knihy „Pověsti a legendy Moravy a Slezska“ (1997, 1998, 2000), „Moravskoslezské pohádky“ (1999), „Moravskoslezské pověsti“ (2000), „Ve stínu frýdecké synagógy“ (2000), „Historie beskydské turistiky“ (2009) a tři desítky regionálně zaměřených publikací, které přibližují lidové obyčeje, historický svéráz a zajímavosti Moravy a Slezska. Naposledy přispěli do knihy „Lašská čítanka. Lašsko v básních, písních, příbězích a vzpomínkách“ (2024). Jaromír Polášek je autorem knih „Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska“ (2001) a „Přehled událostí obce Žabeň 1460-2010“, spolu s dalšími autory napsal „Podnikatelská historie. Novodobí podnikatelé – Frýdek-Místek a okolí“ (1998, spolu s V. Strakošovou), „Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku“ (2005, spolu s J. Tichánkem, Z. Šerým, J. P. Štěpánkem, M. Bitterem), „Staříč 1258-2008“ (2008, spolu s I. Cichou) a „Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí“ (2009, spolu s I. Adamczyk, E. Janoszek, M. Makowskim, J. Spyrou, H. Wawreczkou) a další. Jaromír Polášek je také autorem řady publikací z oblasti regionální historie a cestovního ruchu. Spolupracoval také na přípravě knih „Mlýny a vodní stavby na Frýdecko-Místecku“, „750 let obce Fryčovice“ a na dalších projektech.

Společně připravili více jak 70 odborných i popularizačních výstav, které proběhly v muzeích, galeriích a knihovnách Moravy a Slezska, v Čechách i v zahraničí. Společně nebo jednotlivě publikovali více jak 800 článků v regionálním tisku, ve sbornících z konferencí nebo ve studijních sbornících a časopisech, vyučují také na univerzitě třetího věku a na seniorské akademii. Manželé Poláškovi jsou držiteli „Ceny Hanuše Lankočího“ města Šenov za rok 2018 a Jaromír Polášek je držitelem „Ceny města Frýdku-Místku“ za rok 2015.

Třetí pozici díky 2908 hlasům obsadil jeden z nejvýznamnějších odborníků na středověké dějiny Moravy a Čech, pan Prof. Mgr. LIBOR JAN, Ph. D. V současnosti působí jako profesor v Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Po maturitě na Gymnáziu Koněvova (dnes opět Vídeňská) začal studovat historii na Filozofické fakultě UJEP, studium po jistých peripetiích dokončil v roce 1991, kdy již pracoval jako redaktor a posléze vedoucí redaktor deníku Lidová demokracie (brněnská pobočka). Od roku 1995 vyučuje historii v Historickém ústavu FF. V průběhu třiceti let vedl řadu magisterských i doktorských studentů a rovněž se pod ním habilitovalo několik odborníků z různých odvětví historické vědy. Působil jako člen panelu a po dvě období člen Kontrolní rady Grantové agentury ČR. Je členem výboru Matice moravské, zástupcem vedoucího redaktora Časopisu Matice moravské, stejně jako edičního podniku Dějiny Brna 1-7, vedoucím redaktorem časopisu Studia historica Brunnensia a členem redakční rady sborníku Jižní Morava.

Odborně se zaměřuje na české a moravské dějiny 13. století, ovšem s přesahy hlouběji a naopak i do doby lucemburské. Publikoval řadu článků týkajících se počátků šlechty, charakteru pozemkového vlastnictví, kolonizace, správy země a soudnictví. Zabývá se také církevními dějinami, z jeho pera pochází několik příspěvků o charakteru arcibiskupství sv. Metoděje či dějích církve v „temném období“ v 10. století. Dalším z jeho témat jsou dějiny rytířských duchovních řádů, kde spolupracuje s řadou zahraničních odborníků. Podílel se na tvorbě publikací jihomoravských měst a městeček, v některých případech i jako vedoucí redaktor (Troubsko, Komín, Moravany, Horní Kounice, Tulešice, Čejkovice, Mutěnice, Čejč, Strážnice, Hustopeče, Židlochovice, Doubravník). Zabývá se také jihomoravským folklórem a byl spoluautorem scénáře celovečerního koncertu na počest P. Františka Sušila (Besední dům 2018). Publikoval např. knihy Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy (Brno 2000), Václav II. a struktury panovnické moci (Brno 2006), Václav II. Král na stříbrném trůnu (Praha 2015) a byl spolueditorem nejnovějšího vydání Zbraslavské kroniky Cronica Aulae Regiae. Die Königsaaler Chronik (Wiesbaden 2022).

Věnuje se též dějinám jihomoravského vinařství, je členem mezinárodního Řádu rytířů vína. Zpívá v mužském sboru Slováckého krúžku, rád vaří (kniha Jihomoravské vaření s vínem 2013) a věnuje se též domácím zabíjačkám.

Čtvrté místo v této moravské anketě díky 2486 hlasům obsadil odborník na otázky spojené se státní správou, zemskou a regionální samosprávou, pan Ing. MILAN VALENTA. Milan Valenta se narodil v roce 1954 a základní školu navštěvoval v Luhačovicích. Po Gymnáziu Jana Ámose Komenského absolvoval Stavební fakultu na VUT Brno. V roce 1986 emigroval do Německé spolkové republiky. V profesionálním životě působil jako stavební projektant a ekonom. Během svého pobytu v zahraničí se mimo jiné věnoval sledování společenského a hospodářského vývoje především v německy mluvících zemích s důrazem na porozumění souvislostí mezi státoprávním uspořádáním a vývojem tamních samosprávných územních celků. Tato zkušenost vedla k vypracování a vydání publikace o stavu územní samosprávy ve východní části České republiky pod názvem „Morava zemský ráj, nebo periferie Evropy“.

Autor zde jasně znázorňuje rozdíly kompetencí regionálních samospráv v sousedních demokratických zemích a regionální samosprávou v České republice a poukazuje na značné demokratické deficity našeho centralistického státoprávního a administrativního uspořádání s velmi negativními ekonomickými následky pro vývoj regionů nejen ve srovnání s vyspělými sousedními regiony, ale dokonce i s centrální částí našeho státu. Velmi kriticky poukazuje na následky pražského administrativního centralismu znamenající početný odchod především mladých vzdělaných lidí z regionů a vzniku mnoha územně velkých tzv. sociálně ekonomických periferií. Autor podrobně analyzuje náš státoprávní vývoj od vzniku Československa, tedy od převzetí moci pražskými politickými orgány a postupnou likvidaci moravských správních institucí vedoucí k neuznání administrativní existence Moravy. Publikace se také podrobně zaobírá problematikou ztráty kulturní identity našich regionů a ztrátou moravské zemské identity. V neposlední řadě poukazuje na vznik nepřijatelného současného společenského morálního prostředí v našem státě, doprovázeného mnohými politickými aférami a hospodářskými a korupčními kauzami. V závěrečné kapitole se autor zabývá i perspektivami naší země a možnými kroky ke zviditelnění Moravy jak v našem státě, tak v Evropě.

2090 hlasů veřejnosti na pátém místě ankety obdržela vzdělaná, pracovitá, obětavá a skromná paní učitelka Mgr. HELENA VRCHOTOVÁ. Tato hrdá rodačka z Brna-Líšně o sobě říká: „Od svého mládí, ještě na základní škole, jsem snila o tom, že bych chtěla být učitelkou a v budoucnu předávat dětem informace, náměty pro jejich vzdělávání i pro zábavu. To, co jsem si vysnila, se mně podařilo, v roce 1978 jsem ukončila pedagogickou fakultu v Olomouci – obor speciální pedagogika a logopedie.“

„Celé moje profesní povolání jsem se věnovala dětem, kterým jsem předávala informace, zkušenosti, nápady i náměty pro jejich práci. Ve svém volném čase / záliba /, jsem se věnovala folkloru – hlavně oblast Líšně , Brněnska a blízkého okolí. Tyto zkušenosti – vědomosti, předávám již 40 roků dětem v souboru „Líšňáček“, které se o folklorní dění – tanečky, písničky, nářečí, zvyky a hlavně pohybu zajímají a mají touhu se něčemu novému naučit. Tím se snažím udržovat tradice, kroj a život prostých lidí.“

Není bez zajímavosti, že dětský národopisný soubor Líšňáček s uměleckou vedoucí, paní Helenou Vrchotovou, pravidelně vystupuje během kulturního programu brněnské slavnosti, kterou Moravská národní obec pořádá pod názvem Den za Moravu. Letos v září se konal jubilejní už 20. ročník tohoto festivalu moravské kultury a historie. Jedním z ústředních bodů programu Dne za Moravu je slavnostní ocenění vítězů a nominovaných v anketě Osobnost Moravy.

Rád bych touto cestou, za pořádající Moravskou národní obec, z.s., vyjádřil úctu všem nominovaným osobnostem. Ačkoliv obdrželi různý počet hlasů, všichni nominovaní patří mezi přední osobnosti společenského života naší drahé vlasti, země Moravy. Všem nominovaným, nominujícím a hlasujícím děkujeme za účast, zájem a podporu. Snaha nás pořadatelů ze spolku Moravská národní obec však bude i v budoucnu poukazovat na výjimečné Moravanky a Moravany, lidi, kteří vynikají v nejrůznějších oborech lidské činnosti, tvořivosti a tím přispívají k dobrému jménu nejen Moravy, ale také celé České republiky.

Stanislav Blažek, jednatel projektu „Osobnost Moravy“

0