240 a 90: Na Štarnově slavilê dvoje kôlatinê zároveň!
Ze Štarnova, teho ô Přemek – Před dvóma tédňama smê bêlê na podobnéch oslavách na Nové Dědině. Za obdobnéch okolnosti jak Novka vznikl gdêsê ê Štarnov, ê gdêž je to přece jenom trochô mladši brácha…
V rodnym lêstě má Štarnov letopočet 1786. To po josefinskéch reformách bêl mimo inšich zrôšené aji klášter Hradisko ô Olomóca, kerymô tym časem patřêlo takê konicky panstvi. Parcelacó panskyho dvora dostal svoje misto aji budóci Štarnov, k jehož osidleni bêlê přêzvani osadnici z tzv. německyho ostrova kolem Svitav, Moravské Třebové a Lanškróna. Ocáď se takê vzalê dnes ôž počeštěny německy přijmeni, na kery obecně na Konickô narazite na každym krkô (Grulich, Schmid, Polzer, Schuster, Swetz, Schneeweis, Reitr, Khür, Krtz, Polak, apod.).
O puvodô názvô néni uplně jasno, udajně muhl vzniknót podle pomenováni negdéši zájezdni hospodê Ô modré hvězdê, ale klidně to muhlo bêt takê uplně ináč. Zajimavy je, že ač je Štarnov malá dědinka, só to vlastně spojeny dvě eště menši – Štarnov a Dolni Zavadilka. To bêla z dnešniho pohledô zhrôba čásť ze stranê od Konice po školkô. Ke spojeni došlo v rokô 1950.
Historickéch zvratu a obratu za relativně krátkó existencô zažêl Štarnov poměrně dosť. V rokô 1960 se stal mistni čásťó Přemek a tak je to až dofčêl. Dosť podrobně dějinêzaznamenala přiležêtostná véstava v sále hasičské zbrojnice. A to včetně tech hasičskéch. Dobráci totiž s véročim dědinê slavilê svoje devadesátinê. Otevřená bêla k nakóknóti aji bévalá škola, dnes školka, kerá je prvni alma mater aji pro hromadô Přemeslováku. Přê oslavách se dočkal žehnáni takê pomniček na paměť válečném obětim. Abê v tem nebêlê Štarnováci sami :-), přêjelê je podpořêt ê hasiči z okolnich sboru a dokonca eště jedni Štarnováci ze Štarnova ô Olomóca.
Neco málo fotek aji žêvéch obrázku smê vám ze Štarnova přêvezlê TOŤ.

