Z Horniho Štěpánova – Nedá se nic dělat, na pótě se dnes ôž nedrži tolik, jak gdêsê. Ale taková je doba. Aji tak se ale lêdi o póti vêfrknó, a gdêž ôž nendó na slavnostni mšô do kostela, tož aspoň obendó dědinô…

Podlevá pranostikê je svaté Vavřênec prvni podzêmec. To znamená, že ôž to jenom ômocni svató Annô, gdê nastávaji chladna z rána. A protože je Horni Štěpánov skôtečně ‚horni‘ s nadmořskó véškó 605 m, profôkôje toť a je přece jenom citelně chladňéš, než o nejaké ten metr niž. Ale s tym se ôž tak nejak mosi čitat, gdêž si sem vêrazite.

Bévalê časê, gdê v dědině žêlo na začátkô minôlyho stoleti přes 2 000 lêdi (rok 1900 – 2 302), dneska je to slabá tisicovka. Kostel sv. Vavřênca bêl postavené v rokô 1712, na svym mistě je teda ôž přes 300 let.

Ê gdêž je Horni Štěpánov na samotné vyspě né jenom Prostijovska, ale aji celyho Olomóckyho kraja, tak nejak přêrozeně historickê to tihne spiš k Malé Hané a Boskovickô. Šak takê Boskovice bêlê eště do rokô 1960 pro Horni Štěpánov okresnim městem. Tym je historickê takê dany, že vzdor aktuálnimô samosprávnymô ôspořádáni, patři mistni farnosť ôž do brněnské diecéze.

Jako pótniho celebranta a kazatela si pozvalê emeritniho cholênskyho děkana P. Josefa Trtika. A ê gdêž dlóhodobě je problém se do Horniho Štěpánova kvulêvá rozkopané dědině dostat, ê z okoli si lêdi sem cestô našlê, takê hromadô známéch smê potkalê, a tož to bêla póť, jak se patři. Na nejaky fotkê se mrknite TOŤ.

0