Prublê smê si točeni pivêska na olomóckym BeerFestô

Od nás – Žêvotnich zkôšenosti néni nigdá dosť. A tož nám dalši přêbêla. Né teda, že bêhmê nigdá pivêsko netočêlê, ale svátek pivařu přece jenom nende nijak podcenit. Ti bê nás hnalê…!
Dva ze třech dni 15. Beerfestô v Olmikô na Korônni pevnustce smê strávilê za pipó v ‚dresô‘ Minipivovarô Kosiř ze Lhotê pod Kosiřem. A tož snaď smê to sládkovi Davidovi Kapsiovymô nijak nepokazêlê a dêž nepřêspělê k eště lepšimô ménô, tož ho aspoň nepoškodilê.
Ono takovy točeni piva přê podobné přiležêtosti je ošemetny, protože se zastavi hromada fanjšmekru a ochôtnávaču, keři bê vás v připadě nespokojenosti hnalê sviňskym krokem. To se naštěsti nestalo. Navic kromě vyčepô smê si muhlê vêzkóšet, jaky je to bêt pani sládkovó a panem sládkem, protože si lêdi mêslêlê, že smê přimo majiteli lhoteckyho pivovárkô. Pochopitelně smê je ale následně z omyla vêvedlê. Takovy titulê nám totiž nenáležjó.
S přêbévajicima hodinama a stópajicima promilama v krvi hostu bêlo nôtny aji vist čim dál hlôbokomêslňéši debatê ze zákaznikama, jejichž mêšlênkê bêlê v přimé uměře ze stmivánim těžši a těžši ôchopit. Ale potěšêlo nás třeba aji konstatováni, že asi ô nás točimê nélepši pivo, protože bêla v tô dobô ô našeho stánkô permanentni fronta, nebo oceněni, že mámê pivêsko vêmazleně natočeny, oproti nekerém, keři to maji, jak dêž načurá.
S bléžicim se koncem docházelê aji tem néotrléšim pivařum sêlê a pro nás v připadě sobotê desetihodinová šichta stáni za vyčepem se tym pádem chélêla k fajrontô. Gdo ste se stavilê ô nás na pivě, tož děkôjemê za přizeň a dófámê, že vám chôtnalo. A pokaváď ste to nestihlê, tož vám natočimê pivêsko třeba negdê jindê přê dalši přiležêtosti.
A gdo ste z jakyhokoliv duvodô na BeerFestô nebêlê, nezóféte, mužete se na pár ‚kósku‘ zastavit třeba přimo v pivovarské hospudce ve Lhotě pod Kosiřem.