Z Bóslavic (Bohuslavic) – Ať pro věřici nebo pro uplny neznabohê, kostel v dědině je přece jenom místo, kery má svuj vyznam. V Bóslavicich stoji kostel, jak ho známê, jôž 300 let. K té přiležêtosti se tam konal v pátek večir aji konzert.

Puvodni kostylek je zpominané v Bóslavicách jôž negdê v půlce 14. stoleti, konkrétně v rokô1362. Ten ale, jak pišó dobovy zprávê, bêl po vic jak 300 letech pomalô na rozpadnôti a tož nákladem Marie Rosalie, hraběnkê z Proskova, pochopitelně za vyrazné pomocê mistnich, bêl postavené tento kostel zasvěcené sv. Bartolomějovi. Ten posvětilê pan farář Tomáš Wanetius. Dokôment o tym zepsal v rokô 1795 jeho následovnik František Rokita. To fšecko bêlo ôloženy v makovicê na kostelni věžê a znovô to spatřêlo světlo světa negdê před 16 letama.

Letošni oslavê začalê slavnostni mšó celebrovanó vikářem olomócké arcidiecéze Josef Nuzíkem. To bêlo 22. června. Řikala nám Dagmar Machainova, že přê ruznéch přiležêtosťách si ale bôdó véroči přêpominat během celyho rokô. Teďka přêšil na řadô konzert pěveckyho sborô Jírovci, keré je příležitostným sdruženim absolventu a přátel Gymnázia Jana Opletala v Litovlê. A bêla to pravdo paráda. Dêž to prostě tak negdo ômi, a dêž to eště k temô negdo ômi s členama sborô zecvičêt, jak jejich vedóci Marcela Barviřova, pak dlóhotrvajici potlesk na konec je uplně přêrozené. Samo sebó se v kostele blésklê dôchovnim repertuárem, ê dêž pochopitelně ômijó aji jiny věcê. Název Jírovec převzalê podle jména ô nás skoro neznámyho, přesto ve světě naopak profláklyho skladatela Vojtěcha Jirovca, keré tvořêl v 19. stoleti hlavně ve Vidni. Po dvóch stoletich měla v pátek večir takê obnovenó premiérô jeho skladba O salutaris hostia, podstatnó sóčásťó programô bêlê aji části jeho mše Missa bravis in G.

Jirovci nejelê jenom tak náhodó kolem. Marcela Barviřova totiž vede aji scholô v Bóslavicách a študentské sbor Palora na litovelskym gymplô. Ê dêž smê puvodně nemělê v ómêslô z časovéch duvodu zvostávat na cely pátečni vêstópeni, nakonec nám to ale nedalo a vêdrželê smê jak přêkovani až do uplnyho konca a docela nás mrzelo, že teho vic nebôde. Tak to bêlo véborny!

0