Gdêž se jede přes Hvozd ve směrô od Lôké, z kraja dědinê nemužete minót školô. V té se začalo ôčêt v rokô 1913. To ale jenom tak mimochodem. Kdykoliv se přes Hvozd jede, stoji za to ô školê přêbrzdit. Rozhodně neprohlópite.

Aktuálně maji před školó maló módni přehlidkô. Přichozi vitaji dvě dámê v distinguovanéch kostymech, na kery ale na drôhó stranô nénovjéši módni vystřelkê z přehlidkovéch mol rozhodně nemaji. To bê mosêlê přêznat aji nevêšši orgánê módni policie.

Mosimê ale řict, že smê se sem nevêdalê náhodně. O aktuálni vyzdobě smê ôž vědělê. Jaky to je se mužete mrknót TOŤ. A mê se těšimê, co tam nandem přiště!

Bezmála dva měsice bôde potřeba čitat s přepravnima komplikacama na olomócké Tržnicê. Od 27. dôbna, těsně po skončeni Jarni Flórê, se na plochô bévalyho autobusákô vrhnó fachmani. Bôdé se dělat nové asfalt, přêbôdó novy autobusovy přistřeškê, bôde obměněné takê mobiliář – lavečkê, odpaďákê, čê stojanê na kola.

Ale přêrozeně to nebôde jenom tak přes noc. Opravê só plánovany do 22. června a ê gdêž Tržnica, co bê autobusové terminál, zvostane dál v provozô, kvulêvá rozfázováni jednotlêvéch etap se muže stat, že zrovna vaša zastávka bôde přesônôtá na inši provizorni stanoviště, dopadne to aji na parkováni. Pokaváď si nebôdete uplně jisti, rač vêkročte na svuj spoj chvilkô dřiv, ať pak zmateně nepobiháte od cedôle k cedôlê.

Jak pišó na stránkách olomócké radnice, odkáď mámê takê fotkô, cely to vênde na nejakéch 17 mega, ale pak zas to bôde slóžêt kô prospěchô věcê!

Na vyspě Konicka v přihraniči s Pardubickym krajem gdêž se řekne Lópežnik, pak néspiš gde gdo pochopi, že nende o nejakyho mistniho zlotřêlca, ale čásť spojnice mezê Šôbiřovem a Jarkama (Jaroměřêce). A právě usek mezê temato dvóma dědinama je od 13. dôbna neprujezdné,

Duvodem uplné ôzavirkê je oprava sêlnice. Takže pokaváď ste toťma zvêkli jezdit na Jarkê a Jevičko, čê protisměrně, nezbévá, než alternativně volêt trasô Nectavskym udolim a pak buď přes Biskôpice ô Jevička nebo Chornice, popřipadě inši trasó podle teho, z keryho směrô jedete.

Usek bôde zavřené do 28. dôbna a dotkne se to aji autobusové linkê z Konice do Velkéch Opatovic. Jak to bôde tê dva tédně fungovat se dočtete TOŤ.

Sice de jenom o nejakéch 25 metru, nedá se to jenom tak přeskočêt luftem. V Prostijově na Olomócké, to je ta evenju z města směrem k Tescô, Kauflandô, Arkádě a tak, se začne kopat od pondělka 13. dôbna. Duvodem je právě oprava vodovodni připojkê.

Inkriminované usek je mezê křižovatkama ô Milosrdnéch a železničnim přejezdem s odbočkó k mistnimô nádraži. Protože de o usek značně frekventované, dopravni opatřeni se tym pádem dotknó hromadê z vás.

Ve směrô z města se krom nejakyho zóženi v mistě vykopô nic neměni, opačně ale bôde doprava odkloněná kolem mistniho nádraži, pak po Kostelecké do města a po Vápenicê zpátky k Milosrdném. Pro jizdô od nákôpáku bê bêlo možná jednodôšši jet po obchvatô, ale to ôž je na každym sódruhovi, kterak zváži možnosti.

Jak ôž bêlo zminěny, celá tato lapália začiná v ponděli 13. dôbna a potékat se s tym bôdem do neděle 26. dôbna. To ale neznamená, že si třeba pak na nás negdo nevêmêsli neco dalšiho .

Nô, koťata. Zatim je to roztomily, ale v dospělosti bêste s tym asi moc srandê neôžêlê potkat to negde navolno. Lehart mandžuské je doma v zeměpisnéch šéřkách ze spiš minusovó teplotó, oproti inšim levhartum je ê o neco menši. Aji tak ‚kocóři‘ mužó vážêt kolem 50 kilu, ‚kočenkê‘ o neco miň.

Inši věc je ta, že na světě je ve volné přirodě asi jenom 130 kósku. Naposledê se odchov techto levhartu na Kopečkô povedl před 10 letama. Tata čerstvě narozenéch levhratku je puvodem Videňák, na Hanó ale přêjel ze Zoo Nordhorn v Německô. Nevěstô mô pořidilê až ze zámoři, ze Zoo Granby v Kanadě. Zatimco mama se na Kopečkô zodpovědně věnôje mateřském povinnosťám, tata se po splněni mise vrátil do severniho Německa.

Jenom pro pořádek – pohlavi mláďat se dá ôrčêt až tak po šestineděli. Od rokô 2001, gdê v ZOO na Svatym Kopečkô začlê levhartê chovat, se jich toť narodilo 15, posledni odchovanec v rokô 2018 odcestoval do Anglie, gde ôž takê založêl dalši rod.

Fotka je ze stránek ZOO Olomóc.

Neco málo o chêstanéch Kostymovanéch prohlidkách zámkô v Konicê vimê. Asi si ledasgdo vzpomene na konické divadelni fesťák Divadla na zámkô. V tymto připadě to ale bôde spiš divadlo v zámkô…

Kostymovany prohlidkê nebôdó jenom o tym, že během provázeni narazite sem tam na nejakó postavô v dobovym ohozô. Je to spiš jeden divadelni kôs, kerymô só prostorê zámkô kulisama. Mista na prohlidkové trasê maji svoje maly přiběhê, jejichž postavê se ruzně prolinaji a pruvodcem néni nigdo inši, než zakladatel dynastie Přizovéch na konickym zámkô Karel Příza.

Vic ôž ale prozrazovat nebôdem. Jenom snaď to, že s ohledem na předeslany si přê kostymovanéch prohlidkách na svy přêndó aji ti, co maji rádi divadlo. Akorát s tym rozdilem, že misto sezeni v hledišťô bôdó mezê jednotlêvéma jevišťama přecházet…

Na pátek 24. dôbna só naplánovany dvě podvečerni prohlidkê, dalšich pět se pak chêstá na sobotô 25. dôbna od 10 hodin dopoledne. Stači se teda jenom mrknót na plagát pod článkem a z nabizenéch času si vêbrat.

Jedno dopravni omezeni sice ôž začalo platit od 30. března, přes Velkonoce se ale tama dalo projet. Řeč je o sêlnicê mezê Stinovó a Malym Hradiskem. Podle informaci je tam naplánovaná rekonstrukca sêlnice a nebôde to jenom na chvilkô. Na závorô narazite ôž na koncô Stinavê, z drôhé stranê pak na vyjezdô z Malyho Hradiska. Makat se tam má až do 6. řijna a objižďka néni jenom tak na skok. Po objižďce mosijó aji autobusê, tož si to fšecko přeberte TOŤ.

Do začátkô prázdnin se bôdete potékat s částečnó ôzavirkó Vrchlêckyho ôlêce rovnó v Konicê. Gdo bêste špekulovalê, kerá že to je, tož je to vypad od křižovatkê nad náměstim k Březskymô vrchô. Tam se má kvulêvá rekonstruce vodovodniho řadô jezdit na semafórê. Plánovany to je to 30. června, podrobnosti só TOŤ.

Dotřetice se dopravni omezeni vraci zas na Horni Štěpánov. Tam to bôde s ohledem na plánováni trochô komplikovaňéši, protože podle aktuálně probihajicich etap bôde ôzavirka buď částečná nebo uplná. O tym fšeckym informôje IDSOK TOŤ.

Jenom pro pořádek dodávámê, že do 31. červenca se takê nedá projet mezê Konicó a Křemencem skrz stavbô novyho mostô. Ôž smê o tym psalê, mužete si to přêpomenót TOŤ.

Z Brodkô, teho ô Konice – To tak bévá. Gdêž se po letech vrátite na sténaky misto, zjistite, že nekery věcê só uplně ináč, naopak nekery se vubec nezměnilê, ale fšecko je nejaky menši . Aji tak na vás padne prach vzpominek s mistem spojenéch.

Gde gdo se po vêkročeni ze základkê dôšôje, že do ni ôž v žêvotě nevkroči. Nekeho tam ale po letech přêvedó krokê co bê rodiča svyho potomka školó povinnyho, negdo se vraci z nostalgie s usměvnó vzpominkó, jak od keryho pana učitela dostal za ôšêska, gdêž dělal neplechô nebo třeba ze vzpominkó na svó prvni dětskó láskô… Ale aji ti névětši lotři zpravidla zjihnó a neodolaji pokôšeni k návratô do školnich let!

Škola v Brodkô ô Konice slavila ve středô 1. dôbna rovnó stovkô. A aji po tech letech je to rozhodně, a né jenom tadê, z architektonickyho hlediska nepřehlidnôtelná stavba. Jenom přêpomeňme, že v tzv. něměckym ostruvkô (řikalo se Německé Brodek), šlo tenkrát o menšênovó českó školô. Jak ôž smê minôle zmiňovalê, titul ‚Masarykova‘ ziskala svolenim prezidentské kaceláře v rokô 1930, na keré pak navázala v rokô 1990.

Co je ale určitě takê zajimavy, v rokô 1930 ke školê přêbêla dalši nová budova, a sice Žákovské utulek. Z dnešniho pohledô to bêl takové internát pro děcka, kery to mělê do školê daleko, třeba denně dvě hodinê pěškê jedna cesta, a muhlê tak během zêmê přebévat v tédňô rovnó v Brodkô. Tenkrát to bêlo neco mimořádnyho v celorepublikovym měřitkô a dneska bêste ôž teprová nečeho takovyho těžko pohledalê. Přes leto slóžêl utulek děckám z města k relaxô na zdravym luftô. Fčêlka je tam školka.

K nahlidnóti bêl aji tzv. Stará škola, gde je dneska 1. stôpeň a družina. Je ôž z drôhé pulkê 19. stoleti, ale fungôje furt. Pruvodca po školni oslavenkyni smê nepotřebovalê, protože jednó z absolventek je aji naša redaktorka Helenka, kerá se tam dobře vêzná. Pravda, néni fšecko, jak bévalo, ale třeba tělocvična, vyuková kôchêňka nebo školni jidelna só furt na sténakym mistě, dokonce aji tédenni jidelniček visi tam, gde aji před hromadó let visival. Eště smê plánovalê se neco doptat pani řidici Kateřênê Dostálové, ale v tym šrumcô ôž to aji s předsmlovenym rande pak nedopadlo.

V ten moment, co smê se bêlê v brodecké školê porozhlidnót, dostala podobné nápad aji hromada pamětniku, keři se hledalê na dobovéch fotkách, a připadně s sebó přêvedlê aji svoje potomkê, abê jim ôkázalê, že aji oni bêlê gdêsê školáci. Nezřidka se toť našlê na školnich fotkách aji generace v rodinách – teda rodiči a potom ê jejich děcka. Naopak velká čásť dnešniho učitelskyho sborô takê tvořijó bévali žáci. A vzpomináni na učitele a patálie s něma? To ôž k temô takê tak patři. Nám za Furtovnik nezbévá, než pogratulovat fšecko nélepši do dalši stovkê a TOŤ nabizimê nejaky obrázkê.

Velkonoce nésó jenom to ponděli, gdê běhaji chlapci za děvčatama, abê jim dopřilê ‚pomlazeni’. K velknočnimô obdobi patři aji Květná neděla. Tô estrádni sóbor VEŠke k pořádání Velknočni Lešťênê, gde nechêbělo nic z teho, co ke svátkum jara a névětšimô křesťanskymô svátkô během rokô patři.

Aji tentokrát k nám dorazêlê zarôčeny informace reportovany Pavlinó Skopalovó od ‚Vešek’. Obrazovym materiálem je doplnil Michla ‚Môšák‘ Môchu, jeho fotoalbum je k nahlidnóti TOŤ. Jak to v nedělô v lešťênské sokolovně bêlo se dočtete pod článkem.

Leština očekává Velikonoce

Na Květnou neděli 29. března se leštinská sokolovna opět ponořila do příprav na nejvýznamnější křesťanský svátek – Velikonoce. Akci pořádal Estrádní soubor VEŠke.
Program byl všestranně zaměřen. Na děti čekaly tvořivé dílničky. Mohly si vyzkoušet zdobení perníků, nebo vyrobit králíka papírového či pokožkového, který se stal pro mnoho malých příchozích favoritem. Na návštěvníky byly připraveny také zkušené malérečky, které zájemcům předávaly svůj um a zkušenosti s malováním vajec. V prostoru sokolovny také probíhala Velikonoční hra, při jejímž plnění se děti dozvěděly mnoho zajímavých informací jak o Velikonocích, jejich symbolech, tak i zvířatech rodících se na jaře.
Starší návštěvníci mohli obdivovat stánky prodejců s rukodělným zbožím, které si mohli i zakoupit, nebo ochutnat domácí medovinu. Rovněž byly připraveny stolky, u kterých se dalo posedět, pochutnat si na zákuscích, na chvíli se zastavit a užít si jarní odpoledne. Každý si zde našel to své.
V půli programu vystoupila 16letá Vanda Sojková z pěvecké třídy paní Hany Johnové, která nyní studuje na pražské konzervatoři. Návštěvníky oblažila svým pásmem populárních písní, které sklidilo bouřlivý potlesk.
Odpoledne vyvrcholilo vyhlášením soutěže „Vo leštěnské mazanec“, kterou vyhrála paní Jana Václavková. Obdržela celkem 45 hlasů od návštěvníků, kteří označili její výtvor jako nejchutnější.
Děkujeme všem příchozím a již nyní se těšíme na další setkání s Vámi na naší další akci Pálení čarodějnic, která se uskuteční ve čtvrtek 30. dubna na zahradě leštinské sokolovny.

Ostré sjezd z Hrochova k Jednovô je samá zátočêna, nende to jenom tak pôstit a kochat se. V nedělô před osmó ráno toť jela šoférka ve Škodověnce. Do Jednova ôž ale nedorazêla. Co se přêhodilo?

Jak piše polêcejni mlôvči Libor Hejtmanu, šoférka se pré nechovala ohledôplně a nepřêzpusobila jizdô svém schopnosťám. Tak se přêhodilo, že v jedné levotočêvé zátočêně to uplně nedotočêla, vêjela ze sêlnice a narazêla do betónové skruže, kerá chránila hrdlo obecni kanalizace.

Šoférce se naštěsti nic nestalo, déchačka bêla takê negativni. Ale pasekê je nadělané za 170 tisicu. Fotkê mámê z polêcejnich zdroju.