Je čas velkéch změn. Je to takové kalup, že si člověk nemuže bêt ani jisté, že co platilo včerá, plati ê dnes. Sdělovaci prostředkê zahlcôjó zprávê, přê keréch bêhmê si dřiv klepalê na čelo. Jenomže onê só fčêlka doopravdicky, žádny aprilê!

A tož néni možná daleko doba, gdê bôdem mět nařizeny vêkácet na zehradách ê po hômnech fšeckê kadlátkê, abê nás třeba nenapadlo vêpálêt si svojô šlihovicô. Tak, jak smê bêlê po cely generace zvêkli.

Možná se totiž přênde na to, že nélepšim mistem pro pěstováni modryho zlata je Antarktida. Že na jižnim pólô neruste praktickê nic, natož tak plodina vhodná k prohnáni trubičkama? To přece neva, zařidi se. Porôči se větrô aji dyšťô, vêdá se nejaky nařizeni, čê opatřeni a na kosť zmrzly pláně se zazelenaji. Rostlênkê bôdemê zehřivat fénem, svitit na ně horskym slônkem, nejaké chêtrolin jistě vêmêsli obrovsky solárko, kerym se 14 000 km2 zakrêje. A že tam nigdo nebévá? Nekeho tam pošlem. Třeba za trest.

Ô nás si ale polepšimê, nebôdó se vêpóštět do luftô splodine z palireň, šlihovica se bôde rozdávat podle záslôh, nebôde si přece chlastat každé, jak se mô zlébi. Nô nebôde to ideálni svět?

Asi je to ftákovina, ale ê tak – člověk si ô dneska nemuže bêt jisté ničém. Jenom abê ôž nad tém negdo nešpekuloval. Napadlo mě to jenom, jak se psalo, že na pomoc Ostravskô přêplôlo loďó z Austrálie ôhlo. Tož považte. Napadla bê vás eště minôté tédeň taková hovadina? A pak smê se gdêsê vêsmivalê udernikum v Sajuzô, že rozdojilê ê kozla…

0