Zatimco eště ani v pátek to moc nevêpadalo na nejakó parádô, co se počasi téká, sobotô ôdělala dokonaly ‚čelem vzad’. Možná fakt v tym muhl mět prstê svaté Václav, kerymô zasvětilê v rokô 1884 mistni kaplêčkô.

Svatováclavsky vepřovy hodê se v Ochozê pořádaji ôž hromadô let. Aji v sobotô se tadê zešla na dědině hromada mistnich ê přespolňáku, abê chvilkô pobêlê, posedělê pokecalê, dalê si třeba kôs masa nebo aji neco sladkyho. Jak to na hodech slôši a patři. Cely odpoledne vêhrávala Holóbkova mozêka, trochô histórije přêpomněl Šermiřské spolek Šômperk a kósek orientô přêvezlê tanečnice Samira Naila. Abêste nám to věřêlê, mužete TOŤ mrknót na nejaky fotkê.

Jenom ešlê mužem prosêt, nesdiléte a nepřeposiléte samotny fotoalbum, tym nám ve čtenosti rozhodně nijak nepomužete!

Od přerovskéch polêcajtu – Gdo nechodil s pêtlačkó sijako děcko ôlovit na rêbnik tajně aspoň karáska, nemá v sobě DNA lovca . Néni ale dobry takovy věcê provozovat aji ve zralym věkô…!‘

Řeka Bečva má bezmála 120 kilásku, než se spoji s Moravó. Podlevá polêcejni zprávê néni uplně patrny, v kerym mistě se delikt odehrál. Šlo ale o tom, že na vodě negdo pêtlačêl a dopadlo ináč, než dotyčni plánovalê.

Vodniho pychô se podle polêcejnich zdroju dopôstilê na řece Bečvě dvá chlápci ve střednich letech. Přêrozeně rêbařeni, sténak, jak mêslêvosť, néni nárokovy, nemuže si nahodit každé, gdo si pořidi rêbářsky cajkê.

Toto přestópeni zákona bôde mosêt projednat správni orgán, keré vênese konečny resumé. V polêcejni zprávě se nic nepiše o tym, ešlê bralê a jak velky. Ale zákonny sankce čitaji s pokôtó až 8 000 kaček.

Fotka je naša, ale jenom ilustračni. Upe od inši vodê!

Mistni nádraži je prvni zastávkó na Moravské západni dráze z Prostijova do Třebovic v Čechách. Ta je v provozô od rokô 1889. Dobê névětši slávê, gdê na mistni navazovalo eště aji lokomotivni depo só dávno pryč. Ê tak je ale furt funkčni s ohledem na řizeni drážni dopravê. Změnê v technológiich ale ôž nepředpokládaji dalši vêôžêti pro puvodni učelê.

Správa železnic se teda ôž před časem domlovila s prostijovskym magistrátem na bezuplatnym převodô. Naplněni jeho podminek bê měla doložêt studia vêôžêtelnosti. Předpokládá se, že do budovê bê se muhlo přestěhovat odděleni hlidkové slôžbê (OHS) PČR, kery aktuálně sidli ve Vrahovicách. Radnica na studiô ôž vêčlenila v rozpočtovym opatřeni prachê. Zatim se nemlovi o tym, ešlê je reálné puvodni plán rekonstrukce na leta 2027/2028.

Fotka je ze stránek prostijovské radnice.

Centrem tehoto ‚podujatie‘ je ale ôž od prvopočátkô Olomócké kraj. Aji letos to bôde 25.–28. 7. 2024 profesionálni cyglistické pelotón křižovat ‚kolem našeho’.  Mezê tym se ale bicyglisti bôdó přesóvat na start třeba do Zlinskyho kraja (Zlín) nebo do Pardubickyho kraja (Moravská Třebová).

Aji letos má etapová závot štêrê části, ovšem oproti předchozim ročnikum se vyrazně měni trasováni jednotlêvéch etap. Prvni z nich startôje v Prostijově a povede na sever do Ostravê. Drôhá pro změnô vêtahnê pedálistê ze Zlina na Pustevnê. Ve třeti si máknó z Moravské Třebové, přes Konicko, na Dlóhy Stráně. Finálovka je ôž v podstatně tradični – ze Šômperka do Štemberka (Šternberka).

Aji letos to bôde prestižni záležêtosť pro profesionálni teamê, kery po Tour de France bôdó určitě hneď pakovat na Hanó. Jak to fšecko bôde, čê ešlê a gdê profrčijó kolem vašeho, si mužete občihnót TOŤ.

Na titulni fotce je prujezd Hvozdem v rokô 2022. Letos se toťma pojede obráceně.

Přêvezlê dřivi. To bê bêla fcelkô pozitivni zpráva. Ale nastal problém v momentě, gdê ho bêlo potřeba dostat do barákô. Třêašedesátilé šofér v pátek ráno ve Vápenné s Ávijó chtěl cófnót ze sêlnice na mostek, ale nedopadlo to!

Přê nájezdô se železná konstrukca zhônkla a mostek pod nim prdl. Auto spadlo do Vidnávkê. Dřivi se přêroze rozsêpalo do vodê a bêlo po ftákách. Nikemô se nic nestalo, aji šofér bêl čêsté, ale škodê to nadělalo za 120 tisicu. A o tym, že v barákô bôde zêma, ani nemlovit!

Fotkê mámê z polêcejnich zdroju.

Připad, o kerym informôje mlôvči hasiču Lucie Balážova, se přêhodil ôž před vikendem. Vzhledem k vyhledum meteorológu ale má furto svojô platnosť minimálně v tym, že néni dobry podceňovat nebezpeči a naopak přeceňovat svoje sêlê.

Z rozvodněné Moravê lovilê hasiči osobák mezê Bohuslavicema (Zábřežsko) a Lukavicó. Ôž negdê minôlé tédeň bêlo vêdany ôpozorněni, že tento usek sêlnice je neprujezdné. Je totiž v zátopové oblasti a gdêž se rozvodni Morava, cesta je pod vodó. Ê tak se to šofér osobákô snažêl projet, ale ze zló se potázal!

Auto se skôtečně k plaváni nemělo. Mosêlê ho přêjet vêsvobodit zábřežšti hasiči za asistence dobráku z Bohuslavic. Vêtahlê ho navijákem. Fšecko dobře dopadlo, ale vzhledem k temô, že aji dál vêdávaji předpovidači počasi vystrahê na povodňovó pohotovosť a povodňovó bdělosť, je to furt aktuálni.

Fotkê mámê od hasiču.

Od 3. červenca je na přijezdô do Konice problém. Zavřeny Zádvoři komplikôje žêvot šoférum na fšeckéch frontách. Buďto se dá jet po značené objižďce přes Březsko nebo se kodrcat po dosť špatné sêlnicê přes Stražêsko. Ale je to zas o kôs bléž.

Pokaváď dáváte přednosť kratši, ale o to horši cestě, a tym pádem jezdite přes vêfrézovanó křižovatkô pod autobusákem, tož vězte, že ani toťma to ôž nepude. K zavřenymô Zádvoři od pondělka 4. záři přêbôde aji zmiňovaná křižovatka, takže jediná možnosť se nabizi přes Přihonê. Fšecko bê to ale mělo skončêt v pátek 15. záři, gdê se to snaď otevře a za 14 dni si ôž ani nevzpomenem, jak smê se mosêlê harcovat po čertech ďáblech.

Drôhá etapa ôzavirkê přênese eště dalši změnô v jizdnich řádech autobusu. Čeho se to dotkne si mužete naštôdovat TOŤ.

Mladá krasojezdkyňa Miša Vosêčkova z TJ Stavebni stroje Němčêce nad Hanó se stala členkó našé vépravê na Mistrovstvi světa v cyglistice ve skotskym Glasgow. MImořádné podnik to bêl v tym, že se tentokrát bojovalo ve fšeckéch cyglistickéch disciplinách, vêjma cyglokrosô.

Jak se vedlo konkrétně sálovém cyglistum nám napsal JIrka Vosêčku. Ôž samotná učasť na mistrákô je oceněni kvalit, ani tak se ale naši neztratilê. Ale o tym fšeckym nám napsal Jirka Vosêčku a přêdal aji nejakó fotkô. Bohužel, jak poznamenává, a ôž o tym mlovil před časem, dofčêlkô nésó z Glasgow oficiálni fotkê, tož přêdal aspoň obrázkê, kery pořidil mobilem.

V první polovině srpna se ve skotském Glasgow uskutečnilo Mistrovství světa, jaké dosud v cyklistické historii nemá obdoby. Jednalo se totiž o Mistrovství světa všech cyklistických disciplín v jednom termínu na jednom místě. Mezi jednotlivými odvětvími byla zastoupena i sálová cyklistika.

Říká se, že „to nejlepší nakonec“ a možná právě proto vrcholila soutěž žen v krasojízdě poslední den šampionátu – 13.8.2023.

Jedinou českou zástupkyní v soutěži byla Michaela Vosičková z Mořic (trenérka Eva Přibylová, oddíl TJ Stavební stroje Němčice nad Hanou).

Michaela předvedla naprosto skvělou jízdu a svou jedinou chybu si schovala až do úplně posledního cviku. Výsledných 101,90 bodů stačilo na krásné jedenácté místo, když papírově startovala jako čtrnáctá.

Kromě Michaely se soutěží v „sálovce“ zúčastnili v kategorii mužů jednotlivců Kryštof Nečas (celkově patnáctý) a Jakub Mašek (desátý). V kategorii dvojic skončili Jakub Mašek a Tomáš Gruna pátí. Nutno zmínit ještě „bramborovou medaili“ z kolové, o kterou se zasloužili Tomáš Horák a Radek Adam.

Jiří Vosička

Začlo to tenkrát obêčénskó hospodskó sázkó o bednô Ferneta: Dá se dojit z Horniho Štěpánova na Praděd za 24 hodin? Tož si chlapi vêšláplê a věřte nebo né – zmáklê to. Jenom pro obrázek, z Horniho Štěpánova na Praděd je to neco kolem 100 kilásku, kery je potřeba ôjit v jednym zátahô!

Celé podnik tenkrát začal organizovat Franta Grenaru, což se přêrozeně odráži aji v názvô Grenarova stovka. Gdêsê před letama smê jô takê třêkrát absolvovalê a mužem řict, že to néni žádná prdel. A gdêž êž se doštracháte až do hospodê pod vêsilačem a dáte si vrcholovyho Praděda, tož proklináni fšeckéch tech hodin od večera do napoledňa, gdê ôž jenom mechanickê dáváte nohô před nohô, abêste došlê, se najednó měni v plánê na přišti rok…

Letošni Grenarova stovka startôje z Horniho Štěpánova v pátek 30. června o 6 večir. Registraca začiná o hodinô dřiv a pokaváď bê vás to lákalo, néni dobry to nejak podcenit. Krom betelnéch škarbalu je vhodny mět ô sebe aji čelovkô a mapô, abêste tech kilásku nenachodilê vic, než je potřeba. Mê vám k temô mužem popřit akorát ŠŤASTNÓ CESTÔ!

Titulni fotkô mámê od našeho kamoša a turistickyho nezmara Zdenka Balcařikovyho

Co si bôdem nalhávat, aspoň podle nás, só nélepši názvê ôlêc, kery v sobě maji neco voňavyho, třeba Lipová, Jabloňová, čê Šeřiková, připadně só vztažny k lokalitě – Pod lesem, Na hrázê nebo Ô hradeb. S pomenovánim po konkrétnich lêdich ôž to muže bêt trochô ošajstlik. Mužó se znelébit, muže se ôkázat, že to s něma nebêlo až takovy, jak se mêslêlo…

V připadě pomenováni třech novéch ôlêc v Olmikô ale totok nehrozi. Slavné zápasnik a sêlák Gustav Frištenské bôde mět nově svojô ôlêcô na Tabôlovym vrchô, navazôjici na Hněvotinskó. Dalši dvě novy adresê se objevijó v městské částich. Ve Slavonině ô piskovnê Hamrys. Tam se bôde menovat po herečce Slávce Budinové, kerá ve své kariéře v olomóckym divadle nejaké čas pusobila. Pro změnô v Tynečkô pak bôde ôlêca Václava Babkê, takê známyho herca, keré sice rodilé Pražák, ale od rokô 1962 až do duchodô v rokô 1987 bêl členem olomóckyho divadla Oldřicha Stibora. V hlavnim městě Hané v rokô 2010 takê ômřel.

Jenom pro zajimavosť mužem dodat, že v Olomócô je aktuálně 714 ôlêc a náměsti.