Od nás – Sami bêhmê to nevědělê. Ale od tech, keři nominovalê lêpô na bósinské návsê smê se dozvědělê, že jejich nominant bêl vêbrané mezê 10 finalistu z celé republikê. Jako jediné strom z Olomóckyho kraja si určitě zaslóži náš hlas…

Strom rokô nemosi bêt zákonitě ten nástarši na světě! Proti staletém dřevěném kmetum je bósinská Lêpa svobodê spiš dorostenka. O to vic ale pamatôje prvorepublikovéch naději, válečnyho lêdskyho ôtrpeni ê novy poválečny osôdê mistnich.

Lêpa bêla vêsazená v rokô 1919 k ročnimô véroči vznikô Československa. Ale jak Bósinšti zmiňôjó, jejich dědina bê se klidně muhla menovat takê Lêpová, protože lêpê toť potkáte na každym krokô. Lêpa svobodê je ale spiš takové symbol mistni novodobé historie. Za drôhé válkê bêl Bósin mezê 33 dědinama z Drahanska ôrčenéch k vêstěhováni. Po válce se sem vrátila sotva polovina staroôsedliku do polorozpadléch a vêrabovanéch staveni, kery horko těžko dávalê zas trochô do rychtykô.

V rokô 1960 toť vêsadilê návesni alej lêp k přêpomenôti návratô Bósinské z vêstěhováni, dalši lêpa přêbêla v rokô 1968 k 50. véroči vznikô republikê. Povidáni o bósinskéch lêpách bê bêlo na dlóho. Pokaváď máte čas a chôť, mužete si počist třeba TOŤ.

S ohledem na osôdê Drahanska, kery bósinská Lêpa svobodê symbolizôje, si určitě svuj hlas v anketě Strom rokô zaslóži. A zároveň pokaváď ve vás vládne zdravé patriotismus, jako jediná reprezentantka Olomóckyho kraja v anketě bê takê neměla bêt přehližená. Pokaváď jô chcete podpořêt, stači kliknót TOŤ, gde se o lêpě neco dočtete a mužete takê dat hlas, keré obratem potvrdite přes mail. Fčêlka vám ôž nic nebráni to ôdělat.

Z Bósina k nám přêšlê takê nejaky fotkê. Ô tech historickéch ja autor neznámé, novodoby pořidila Lucie Mojžišova.

0