Od prostijovskéch polêcajtu – Možná se v této sóvislosti vêbavi hláška z filmô ‚Líbáš jako bůh’, gdêž František mizel z domô a hlásêl: „Dnes večer přijdu až zítra!“ V tymto připadě bôde pořeba otočêt kalêndářem vickrát.

To je tak, gdêž si vêndete bezelstně na pivko, bez kartáčkô na zôbê aji náhradniho spodniho prádla. S eventualitó, že bê se z lokálô neměl vrátit dom asi nečital ani devětadvacetileté mládenec z Plômlovska. To se tak ve středô k večerô vêpravil do putykê. Ale misto teho, abê se vrátil dom do proprděnyho pyžama, strávi třê měsice v teplákách.

Jak se muže taková věc přêhodit? Dotyčné totiž porôšêl zákaz řizeni a dostal za to třê měsice natvrdo. Jenomže se mô do lochô asi moc nechtělo. Proto bêl na něho vêdané přikaz k dodáni do vykonô trestô. Patrně pomistni znalosťó ho ale odhalêla plômlovská pátračka v jedné knajpě na Plômlovskô a padla klec!

Polêcejni mlôvči František Kořinku nepiše, ešlê ho nechalê dopit, natož takê ešlê nezvostal v hospodě neco dlôžné. Nékratši cestó ho odlifrovalê do Vazebni věznice Olomóc. Snaď dal negdo rodině vědět, ať s nim nejaké čas nepočitaji.

0