Z Přemek – Co si bôdem namlóvat, je blbá doba. O to veselši je, dêž se nandó lêdi, keři na blbó náladô ve společnosti kašló a ôdělaji si to pěkny po svym. Třeba jak v sobotô večir v Přemkách na sokolskéch šibřinkách.

Vlastně néni dohromadê ani o čem pořádně psat. Ti co tam nebêlê, sténě to ôž nestihnó, ti co se aji ve snihô do sokolovně vêdalê, vijó svoje a nepotřebôjó k temô žádny pindê drôhéch. Ale mê smê tam bêlê pochopitelně takê a je pro nás morálni povinnosťó vám o této vyznamné ôdálosti neco povêkládat.

Šibřinkê mělê pořadovy číslo 68, tož přece jenom ôž nejakó tô generacô plesovniku odchovalê. Ale dobê, gde se Bili, teda dechovka Jaroša Bilyho, střidala s Merkurama, připadně s Juniórama, só dávno pryč. V poslednich letech mozêkantskó stránkô majó na hřbetě Rose Bandi, teda aji letos, oproti dřivjéšim časum zase přêbévá tech, co só ochotni se nahastrošêt a s nejakó tó maškarádó přêjit mezê lêdi.

To si pochvaloval aji sokolské starosta Milan Smékalu. Pré je vidět, že si na maskách dávaji lêdi čim dál vic záležet. On sám pré je eště mladé klôk na to, abê muhl neco srovnávat, ale o šikřinkê se staralê aji jeho stařeček, aji jeho tata, a fčêl, dêž kolem teho skáče on, má z teho radosť, že v tym muže pokračovat.

Že ale mezê přemeslovskéma sokolama se z velké části objevôjó pořáď stény přimeni, nad tym se tak nejak nigdo nepozastavôje. Negdo dědi ôhelné dul, negdo nemá zas jiné cestê, než se po vzorô předku dat takê k sokolum. Přênde mô to uplně v pořádkô a dělá to rád. Ale jak Milan říká, muže to trvat nejaké rok, než člověk vêroste z telecich let a pochopi, gde má svuj kořeň a gde je jeho místo. A tož tak nejak aji s šibřinkama, kery bê bez hromadê obětavcu, keři kolem teho litaji, nebêlê ani prvni, natož tak osmašedesáty. Mrnite na fotkê, mê se mosimê porozhlidnót, o čem vám zelžemê přiště!

0