Ze Štěpánova, teho Horniho, až na Praděd – Možná to přênde nekemô trochô masochistycky, ale tech, co chodijó každé rok z Horniho Štěpánova na Praděd nejak furt přêbévá. Letos jich vêrazêlo 59 a na střechô Moravê s velkó televizni anténó se jich doštrachalo 17.

Je to takovéch nejakéch sto kilometru. Ono ôž na takové štrece na krokô nezáleži. Jit to na jeden zátah celó noc a kôs dalšiho dňa je docela záhul. Sami to mužemê potvrdit, ê dêž smê pár ročniku ôž vênechalê. Tenkrát před letama to začalo sázkó o bednô ferneta, že se dá za 24 hodin ze Štěpánova na Praděd dojit. Fernet je ôž dávno dopité, ale na špacir se chodi dodneška.

Dêcky to bévá kolem červencovéch svátku. Letos se vêcházelo v pátek večir a ti névêtrvaléši se trósêlê k Pradědô v sobotô po poledňô. Řikal nám Milan Kamené, z Brodkô ô Konice, co mezê Štěpánovem a Pradědem teho ôž neco našlapal, že s manželkó letos slavijó padesátkô, a tak ô té přiležêtosti si to chtělê spolô vêšlápnót znovô. Je to staré bard, ale ti, co naopak to zkóšijó poprvni, vůbec nevijó, do čeho lezó a těžko se jim divit, protože si to ani nende představit. Tagže klobó dule před každym, nejenom před tema, keři tam došlê, ale aji tem, keři dokázalê chlapskê nebo ê ženskê ôznat, že na to nemaji a vzdalê to po cestě.

0