Ani letos v Leštině na Zábřežskô nevênechalê letni přiměstské tábor. Základnô sice mělê v mistni sokolovně, ale během pěti dni procestovalê celé svět a trumflê tak věhlasnyho Phileasa Fogga ze slavné verneovkê.

Cestovnáni si v Leštině naplánovalê na konec červenca a rolô pomêslné cestovni kanceláře na sebe vzal Estrádni sóbor VEŠke, keré mimochodem má na trikô přiměstsky táborê každé rok. Cestovatelu bêlo 40 a mužó se pochlôbit svéma cestovnima pasama s ‚razitkama‘ fšeckéch navštivenéch destinaci.

O tym, jaky cestování kolem světa, jehož středobodem bêla Leština, bêlo, nám napsala Pavlina Skopalova. Fotodokumentacô si mužete prohlidnót na albech Michala ‚Môšáka‘ Môchê TOŤ, TOŤ, TOŤ a TOŤ. Tož přijemny cestováni.

Z Leštiny až na kraj světa

V týdnu od 20. do 25. července obsadil prostory sokolovny již tradiční příměstský tábor pořádaný Estrádním souborem VEŠke, z. s. Letos se 40 malých dobrodruhů vypravilo na nelehkou výpravu s cílem procestovat svět za pouhých 5 dní, a tím předstihnout ctihodného pana Philease Fogga, který cestu propočítal na dnů 80.

V pondělí se cestovatelé rozdělili do 4 oddílů. Každému z nich náležel jeden vagonek vlaku, který se každé ráno vypravil na cestu po jiném kontinentu. Po úvodním seznámení si vymysleli název svého družstva, vlastní pokřik, nakreslili vlajku a vyrobili si podle své fantazie táborová trička.

Každé odpoledne se po krátkém poledním klidu děti dozvěděly základní informace a zajímavosti z navštíveného světadílu spolu s pozdravy v místních jazycích. Na závěr dne dostali cestovatelé razítko a samolepku daného kontinentu do cestovních pasů zaznamenávajících jejich cestu.

V úterý se oddíly rozdělily. Dva zůstaly na sokolovně a objevovaly Austrálii. Objevitelé se dozvěděli o životě Aboridžinců a jejich typickém nástroji – bumerangu, který si každý také vyrobil. Poté poznali, jaké je to být na pár chvil klokaní maminkou. Zbývající oddíly se vydaly na statek poznávat krásy Ameriky. Dobrodruzi si vyzkoušeli, co obnáší starost o krávy, koně i drůbež. Zdokonalovali se také svoji přesnost a soustředění u střelby z luku a ze vzduchovky. Odpoledne se již společně setkali na zahradě sokolovny, kde se po odpočinku dozvěděli o Americe a poté si společně zazpívali.

Ve středu cestovatele vláček zavezl do Afriky a čekala na ně daleká cesta do lanového parku na Svatém Kopečku u Olomouce. Zde děti po oddílech zdolávaly překážky umístěné mezi stromy a dokazovaly tak svoji velkou odvahu. Oddíly zůstávající na zemi si mezitím vyrobily náramky z korálků a dozvěděly se něco o Africe. Po návratu zpět do Leštiny si děti mohly užít sférické kino, kdy vleže sledovaly pohádku promítanou na kupoli nad nimi a staly se tak skoro součástí děje. Po promítání se malí dobrodruzi protáhli u tanečku a poté již nezbývalo než rozdělat táborák, na němž si opekli k večeři špekáčky. S blížící se nocí se děti po jednotlivcích či dvojicích vydaly na africké safari, kde na ně čekala divá zvěř obývající hrázky okolo obce. Na konci této cesty odvážlivci vstoupili do hrobky faraona. Poté jim nic nebránilo se s popcornem uvelebit v bezpečí spacáků a sledovat pohádku nebo se vydat do říše snů, kterou si po celém náročném dni zasloužili.

Ve čtvrtek děti po probuzení na sokolovně dostaly snídani a vydaly se vlakem na další cestu. Tento den se prostřídaly skupiny a den se velmi podobal úterku. Odpoledne se poté cestovatelé dozvěděli o Evropě, Arktidě a Antarktidě. Zopakovali si písničky, taneček a vydali se domů, aby načerpali energii na poslední den cesty.

V pátek dobrodruzi navštívili krajiny pokryté ledem a zúčastnili se klání v eskymáckých hrách. Nehledě na úřadující léto se sjeli na lyžích a bobech. Zahráli si také lední hokej. Odpoledne se již chystali na malou besídku, kterou si na závěr připravili pro své rodiče, prarodiče a další blízké. Započala v 16 hodin, kdy děti přijely vlakem zpátky a předvedly, jak umí pokřiky svých oddílů, zazpívaly písničku a zatančily taneček. Poté dorazil i ctihodný pan Phileas Fogg, který sice svoji sázku uzavřenou v londýnském Reformním klubu, že objede svět za 80 dní, vyhrál, ale děti jej předstihly o celých 75 dní. Proto se s nimi rozdělil o svoji výhru. Poté malí cestovatelé dostali kufřík s odměnami, fotkou svého oddílu a pasem. Následně už zbývalo jen rozloučení, dobalení posledních zavazadel a návrat domů.

Chtěli bychom poděkovat panu Jindřichu Hamplovi, který zabezpečuje pokrmy na našich akcích, za vynikající obědy, které pro nás se svým týmem připravil. Poděkování patří také rodině Hrochových, která děti zasvětila do náročné péče o zvířata. Celý tábor by se samozřejmě neobešel bez obětavé práce všech vedoucích, praktikantů a členů Estrádního souboru VEŠke, kteří se na přípravě tábora podíleli. Jsme vděčni všem rodičům, kteří v nás vložili důvěru a poslali své děti s námi objevoval svět. Moc jsme si čas s Vašimi dětmi užili a už teď se těšíme na další setkání opět za rok.

za Estrádní soubor VEŠke Pavlína Skopalová

Gdo bê si mêslêl, že zrôšenim semafóru na křižovatce nad konickym náměstim je vêhrany, je na velkym omylô. To jenom abê muhlê šoféři trochô vêdéchnót a vêklusat. Protože pokaváď ze semafórama bêla Vrchlickyho ôlêca ve směrô od Březska aspoň nejak prujezdná, na prvni dva prázdninovy tédně ôž to nepojede vubec.

Od pondělka 29. června do neděle 12. červenca je totiž naplánovaná uplná ôzavirka od začátkô města až po křižovatkô s Tyršovó s tym, že zákaz vjezdô bôde ômistěné od Březska ôž na urovni cedôle KONICE.

Objižďka povede z Březska přes Ladin (kolem Ponikve) a dotkne se to přêrozeně aji autobusovéch spoju, kery bez náhradê nebôdó celó dobô obslôhovat zastávkô Konice,ZŠ. Podrobnosti si přečtite TOŤ, včetně mapkê a vylukovyho jizdniho řádô.

Zatimco eště ani v pátek to moc nevêpadalo na nejakó parádô, co se počasi téká, sobotô ôdělala dokonaly ‚čelem vzad’. Možná fakt v tym muhl mět prstê svaté Václav, kerymô zasvětilê v rokô 1884 mistni kaplêčkô.

Svatováclavsky vepřovy hodê se v Ochozê pořádaji ôž hromadô let. Aji v sobotô se tadê zešla na dědině hromada mistnich ê přespolňáku, abê chvilkô pobêlê, posedělê pokecalê, dalê si třeba kôs masa nebo aji neco sladkyho. Jak to na hodech slôši a patři. Cely odpoledne vêhrávala Holóbkova mozêka, trochô histórije přêpomněl Šermiřské spolek Šômperk a kósek orientô přêvezlê tanečnice Samira Naila. Abêste nám to věřêlê, mužete TOŤ mrknót na nejaky fotkê.

Jenom ešlê mužem prosêt, nesdiléte a nepřeposiléte samotny fotoalbum, tym nám ve čtenosti rozhodně nijak nepomužete!

Od přerovskéch polêcajtu – Gdo nechodil s pêtlačkó sijako děcko ôlovit na rêbnik tajně aspoň karáska, nemá v sobě DNA lovca . Néni ale dobry takovy věcê provozovat aji ve zralym věkô…!‘

Řeka Bečva má bezmála 120 kilásku, než se spoji s Moravó. Podlevá polêcejni zprávê néni uplně patrny, v kerym mistě se delikt odehrál. Šlo ale o tom, že na vodě negdo pêtlačêl a dopadlo ináč, než dotyčni plánovalê.

Vodniho pychô se podle polêcejnich zdroju dopôstilê na řece Bečvě dvá chlápci ve střednich letech. Přêrozeně rêbařeni, sténak, jak mêslêvosť, néni nárokovy, nemuže si nahodit každé, gdo si pořidi rêbářsky cajkê.

Toto přestópeni zákona bôde mosêt projednat správni orgán, keré vênese konečny resumé. V polêcejni zprávě se nic nepiše o tym, ešlê bralê a jak velky. Ale zákonny sankce čitaji s pokôtó až 8 000 kaček.

Fotka je naša, ale jenom ilustračni. Upe od inši vodê!

Mistni nádraži je prvni zastávkó na Moravské západni dráze z Prostijova do Třebovic v Čechách. Ta je v provozô od rokô 1889. Dobê névětši slávê, gdê na mistni navazovalo eště aji lokomotivni depo só dávno pryč. Ê tak je ale furt funkčni s ohledem na řizeni drážni dopravê. Změnê v technológiich ale ôž nepředpokládaji dalši vêôžêti pro puvodni učelê.

Správa železnic se teda ôž před časem domlovila s prostijovskym magistrátem na bezuplatnym převodô. Naplněni jeho podminek bê měla doložêt studia vêôžêtelnosti. Předpokládá se, že do budovê bê se muhlo přestěhovat odděleni hlidkové slôžbê (OHS) PČR, kery aktuálně sidli ve Vrahovicách. Radnica na studiô ôž vêčlenila v rozpočtovym opatřeni prachê. Zatim se nemlovi o tym, ešlê je reálné puvodni plán rekonstrukce na leta 2027/2028.

Fotka je ze stránek prostijovské radnice.

Centrem tehoto ‚podujatie‘ je ale ôž od prvopočátkô Olomócké kraj. Aji letos to bôde 25.–28. 7. 2024 profesionálni cyglistické pelotón křižovat ‚kolem našeho’.  Mezê tym se ale bicyglisti bôdó přesóvat na start třeba do Zlinskyho kraja (Zlín) nebo do Pardubickyho kraja (Moravská Třebová).

Aji letos má etapová závot štêrê části, ovšem oproti předchozim ročnikum se vyrazně měni trasováni jednotlêvéch etap. Prvni z nich startôje v Prostijově a povede na sever do Ostravê. Drôhá pro změnô vêtahnê pedálistê ze Zlina na Pustevnê. Ve třeti si máknó z Moravské Třebové, přes Konicko, na Dlóhy Stráně. Finálovka je ôž v podstatně tradični – ze Šômperka do Štemberka (Šternberka).

Aji letos to bôde prestižni záležêtosť pro profesionálni teamê, kery po Tour de France bôdó určitě hneď pakovat na Hanó. Jak to fšecko bôde, čê ešlê a gdê profrčijó kolem vašeho, si mužete občihnót TOŤ.

Na titulni fotce je prujezd Hvozdem v rokô 2022. Letos se toťma pojede obráceně.

Přêvezlê dřivi. To bê bêla fcelkô pozitivni zpráva. Ale nastal problém v momentě, gdê ho bêlo potřeba dostat do barákô. Třêašedesátilé šofér v pátek ráno ve Vápenné s Ávijó chtěl cófnót ze sêlnice na mostek, ale nedopadlo to!

Přê nájezdô se železná konstrukca zhônkla a mostek pod nim prdl. Auto spadlo do Vidnávkê. Dřivi se přêroze rozsêpalo do vodê a bêlo po ftákách. Nikemô se nic nestalo, aji šofér bêl čêsté, ale škodê to nadělalo za 120 tisicu. A o tym, že v barákô bôde zêma, ani nemlovit!

Fotkê mámê z polêcejnich zdroju.

Připad, o kerym informôje mlôvči hasiču Lucie Balážova, se přêhodil ôž před vikendem. Vzhledem k vyhledum meteorológu ale má furto svojô platnosť minimálně v tym, že néni dobry podceňovat nebezpeči a naopak přeceňovat svoje sêlê.

Z rozvodněné Moravê lovilê hasiči osobák mezê Bohuslavicema (Zábřežsko) a Lukavicó. Ôž negdê minôlé tédeň bêlo vêdany ôpozorněni, že tento usek sêlnice je neprujezdné. Je totiž v zátopové oblasti a gdêž se rozvodni Morava, cesta je pod vodó. Ê tak se to šofér osobákô snažêl projet, ale ze zló se potázal!

Auto se skôtečně k plaváni nemělo. Mosêlê ho přêjet vêsvobodit zábřežšti hasiči za asistence dobráku z Bohuslavic. Vêtahlê ho navijákem. Fšecko dobře dopadlo, ale vzhledem k temô, že aji dál vêdávaji předpovidači počasi vystrahê na povodňovó pohotovosť a povodňovó bdělosť, je to furt aktuálni.

Fotkê mámê od hasiču.

Od 3. červenca je na přijezdô do Konice problém. Zavřeny Zádvoři komplikôje žêvot šoférum na fšeckéch frontách. Buďto se dá jet po značené objižďce přes Březsko nebo se kodrcat po dosť špatné sêlnicê přes Stražêsko. Ale je to zas o kôs bléž.

Pokaváď dáváte přednosť kratši, ale o to horši cestě, a tym pádem jezdite přes vêfrézovanó křižovatkô pod autobusákem, tož vězte, že ani toťma to ôž nepude. K zavřenymô Zádvoři od pondělka 4. záři přêbôde aji zmiňovaná křižovatka, takže jediná možnosť se nabizi přes Přihonê. Fšecko bê to ale mělo skončêt v pátek 15. záři, gdê se to snaď otevře a za 14 dni si ôž ani nevzpomenem, jak smê se mosêlê harcovat po čertech ďáblech.

Drôhá etapa ôzavirkê přênese eště dalši změnô v jizdnich řádech autobusu. Čeho se to dotkne si mužete naštôdovat TOŤ.

Mladá krasojezdkyňa Miša Vosêčkova z TJ Stavebni stroje Němčêce nad Hanó se stala členkó našé vépravê na Mistrovstvi světa v cyglistice ve skotskym Glasgow. MImořádné podnik to bêl v tym, že se tentokrát bojovalo ve fšeckéch cyglistickéch disciplinách, vêjma cyglokrosô.

Jak se vedlo konkrétně sálovém cyglistum nám napsal JIrka Vosêčku. Ôž samotná učasť na mistrákô je oceněni kvalit, ani tak se ale naši neztratilê. Ale o tym fšeckym nám napsal Jirka Vosêčku a přêdal aji nejakó fotkô. Bohužel, jak poznamenává, a ôž o tym mlovil před časem, dofčêlkô nésó z Glasgow oficiálni fotkê, tož přêdal aspoň obrázkê, kery pořidil mobilem.

V první polovině srpna se ve skotském Glasgow uskutečnilo Mistrovství světa, jaké dosud v cyklistické historii nemá obdoby. Jednalo se totiž o Mistrovství světa všech cyklistických disciplín v jednom termínu na jednom místě. Mezi jednotlivými odvětvími byla zastoupena i sálová cyklistika.

Říká se, že „to nejlepší nakonec“ a možná právě proto vrcholila soutěž žen v krasojízdě poslední den šampionátu – 13.8.2023.

Jedinou českou zástupkyní v soutěži byla Michaela Vosičková z Mořic (trenérka Eva Přibylová, oddíl TJ Stavební stroje Němčice nad Hanou).

Michaela předvedla naprosto skvělou jízdu a svou jedinou chybu si schovala až do úplně posledního cviku. Výsledných 101,90 bodů stačilo na krásné jedenácté místo, když papírově startovala jako čtrnáctá.

Kromě Michaely se soutěží v „sálovce“ zúčastnili v kategorii mužů jednotlivců Kryštof Nečas (celkově patnáctý) a Jakub Mašek (desátý). V kategorii dvojic skončili Jakub Mašek a Tomáš Gruna pátí. Nutno zmínit ještě „bramborovou medaili“ z kolové, o kterou se zasloužili Tomáš Horák a Radek Adam.

Jiří Vosička