Z Bilovic še Lótotina – Pod pojmem ‚hrad‘ si každé hneď představi třeba Bózov nebo Karlštén. Ale ono to dêcky nemosi bêt takovy. Pominemê-lê ê očekáváni z přêrovnáni ‚barák, jak hrad’, pak se mužem vêdat na malé vélet k Bělákô.

Pravda, né fšeckê hradê přežêlê do dneška v plné parádě, nekery dokonca nepřežêlê ani svyho pána. S Bilovskym hradem je to ale trochô ináč. Tam bêste pozustatkê nejaké středověké romantikê hledalê marně.

Je to totiž pravěky hradiště, kery bêlo osidleny ôž v době neolitô, to znamená bratrô negdê kolem 5 000 let před našim letopočtem. Posledni stopê só toť pak z dobê dobê halštacké, kerá se datôje nejak těsně (z dnešniho pohledô) před rok 1 000 p.n.l. Žêlo se tadê teda nejakéch 4 000 let, což néni zrovna málo.

Prvni nálezê ocáď našlê bilovičti štôdenti v rokô 1885. Prvni vyzkum toť proběhl v rokô 1898 a pruběžně se tak hledá až dofčêl, konkrétně do rokô 2001, gdê se zkómal val a čásť vnitřniho přikopô. Ale abêste nebêlê zklamani, negdê ve 13. a 14. stoleti na tym mistě opevněné hrad pré přece jenom stával.

Celé ohraničené plac má asi 1,5 hektarô a je na ostrohô asi 60 metru nad Romžó, kerá kolem protiká. Asi bêste jenom laickem okem neco takovyho neodhalêlê. Ale mužete sem vêrazêt okruhem z Lótotina po jedné straně Romže a drôhó stanó se vrátit. Pokaváď ste lajdoni lenošni, stači zajet vlakem na Bělák a vêběhnót rovnó proti kopcô. Na vrškô je vyhlidkovy misto s přistřeškem, odkáď si to mužete fšecko prohlidnót. Cestô si mužete naplánovat TOŤ.

Fotka je z Wikipedie, autor Autor: Jiří Komárek – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=46623129

0