Od nás, aji z Břêzska – Je to ôž taková silvestrovská kratochvila. Misto nervózniho hleděni po hodinkách, gdê ôž to vêpôkne, a pruběžnyho přêopijeni se tak, že k pulnocê ste pomalô na šrot, je lepši zaskočêt do Břêzska na divadlo.

Na Silvestra smê v Břêzskô na divadle ôž párkrát bêlê. A dêcky to bêla prdel, kvulêvá keré stálo za to promrzat na dědině. Jak totiž známo, silvestrovské tyjátr se tadê hraje pod šêrym nebem a premiéra bévá v podstatě takê derniéró…

Loňské rok se hrálê Dalskabátê, to si mužete přêpomenót TOŤ, rok před tém Jiráskova Lucerna, to bêlo zase TOŤ, a eště o rok dřiv Čertuv švagr, mužete se přesvěčêt TOŤ. Jak ôž ste si jistě fšimlê – co kôs, to klasika. A tož néni divô, dêž se fčêl vêtasêlê ze Strakonickym dôdákem…

Nô vêtasêlê – eště se teprvá vêtasijó. V sobotô 31. prosênca od dvóch odpoledňa bê jistě aji Josef Kajetán čôčel, co to vlastně zepsal . Ale nebôdemê předbihat, dêž to jenom troškô pude, zajdemê se tam sami podivat.

0