Jel na záchêtkô, aji dêž nenadéchal. Neměl lizt po slópech troleje nad štrekó!
Od přerovskéch měšťáku – Titulek muže vêznit trochô divně, ale zas tak nevinny to ze stranê šestadvacetiletyho mládenca nebêlo. Polêcajti mô sice v jeho konáni zabránilê, pak ale bêla potiž, gde ho ôdat.
V nedělô kolem osmé ráno přêšla na 158 od vypravčiho hláška, že mezê Přerovem a Dluhonicama se v kolejách motá chlap, keré vêlezl na stožár trolejovyho vedeni. Což je pochopitelně značně nevhodny. Jednak vzhledem k temô, že 3 000 sténosměrnéch voltu rozhodně néni, jak strčêt prstê doma do zásuvkê, jednak ani pro železnični provoz néni chlap na drátech moc komfortni.
Na misto přêjelê státni polêcajti aji přerovšti měšťáci. Ti ho omezêlê na svobodě a předalê státňákum. Dêž mô dalê déchnót, bêl negativni, lézátko na přitomnosť drog ale vêkazovalo amfetamin a metamfetamin. Bêlo teda jasny, odkuď větr fóká.
Na vêšetřeni ve špitále ale dotyčné nespolôpracoval, chtěl jit do pěstniho sóboja a vubec se mô tam tak nejak nelébilo. Zpacifikovalê ho až donôcovaci prostředkê a podle rozhodnôti dochtora ho pak polêcajti vezlê do Olomika na záchêtkô. Tam s nim ale nepochodilê, protože vzhledem k temô, že z alkoholickyho hlediska bêl čêsté, odmitlê ho tam přêjmót. Co bê tam takê dělalê na záchêtce s abstinentem…? Za polêcejni asistence teda jel ôž sanitkó dotyčné k dalši inštancê do fakultkê.
Celá věc se šetři jako mimořádka na dráze a přestôpek proti veřejnymô pořádkô.

