Gde se hrabemê na Brňákê, tam si vêstavôjó ružovy tankê!
Od nás – Né nadarmo se řiká, že opakované vtip néni vtipem. Dêž se negdê v 90. rokô objevil v Praze legendárni tank č. 23 vêvedené do ružova, bêlê z teho fšeci ô vêtrženi. Fčêl si ružové tank postavilê v Brně.
Těžko řict proč, po tym smê se nepidilê. Možná chtělê aji Brňáci ôkázat, že nésó žádni čočkaři a po vic jak štvrtstoleti dohánijó pražákê. Pravda né fšeckê ômělecky záměrê dostatečně chápemê, a možná nebôdemê daleko od pravdê, dêž řeknemê, že je občas chápó jenom ti, co je vêtvořêlê. Každopádně toto muže bêt ten připad.
Ale abêste si nemêslêlê, že smê jelê do Brna kvulê nejakymô přêblblymô tankô! Na drôhó stranô mosimê řict, že pôpkô Moravê se zase nejaké čas dobrovolně vêhnemê. Só tam fakt divni lêdi, ale je možny, že jenom mê smê ti hlópi, keři je nechápemê. Dobrovolnici objimači, keři chodijó s fixovym nápisem na papundeklô, čê rychlochodci obihajici furt dokola svuj rajón, slôničkáři od pohledô, kam se podiváš, hromada vêsokoškolské náplavê, z nichž nekeři chodjó akademickê aji chlastat… nô je to prostě divné svět. A znovô se nám potvrdilo, co si ohledně Brna mêslimê ôž hóoooodně dlóho.
A tož smê rádi, že smê zase ôž doma, a že nám z véletô zbêla jenom fotka ružovyho tankô, nás vubec nemrzi. Jenom dófámê, že naši naplaveni potomci tam z teho nezblbnó.

