Od nás – O tym, jak to dnes vêpadá v areálô kdêsê vêhlášenyho côkrovarô v Čelechovicách, smê nabidlê krátké dokument Jirkê Pospišêla. Další vzpominkó na dobô sladké slávê só parni mašinkê, kery se tadê prohánělê po côkrovarské vlečce.

Stopê po dvóch posônovacich lokomotivách vedó v podstatě až do sóčasnosti. Zatimco se spolô prohánělê po sténéch kolejich, obě to mělê pak do novyho domova bratrô sto kilásku, jenomže jedna na sever, drôhá pro změnô na jih.

Mašinka s označenim CN 350 vyrobniho čisla 2641 bêla vêrobená v rokô 1949 v Kolbence (ČKD). Dneska je sice jôž v hodně špatnym stavô, ale furt je. Stoji na podstavcô před nádražim ve Vsetině jako lokomotivni pomnik, jak je třeba v Prostijově.

Drôhá z nich bêla vêrobená o vic jak čtvrťstoleti spiš. V rokô 1922 jô postavila firma Krauss & comp. v Lincô. Do Čelechovic to teda měla z Horniho Rakóska kôs cestê. Poslední šichtô na cukrovarské vlečce měla v rokô 1976. Tenkrát si jô převzalê ČSD a po kolejách poslalê pro změnô do Veseli nad Moravó, kde měla bêt vêstavená na soklô nich v depô.

Tzv. ‚Krausska‘ pomenovaná podle vyrobca, s označenim 200.1172, bêla zdéši okrasó až do rokô 2008. Tenkrát na podzêm jô velkym jeřábem postavilê znovô na koleje. Zaméšlelo se totiž, že se zas dá do cajkô a stane se z ni funkčni historické stroj. V ten moment ale niťkê k ni končijó.

To nám potvrdil aji předseda Společnosti železniční – výtopna Veselí nad Moravou Jiři Růčku. Tento spolek se totiž o čelechovickó mašinkô staral co se téče nátěru a drobné udržbê na podstavcô. Na kolejich depa se pré moc neohřila. Na tahačô jô pak odvezlê neznámo kde. Mělo o ňô zájem Železnični muzeum v Lôžné ô Rakovnika, ale tam pré néni. Takže kde je ji konec a jaké luft vzal další jeji osud, je bohužel ve hvězdách.

0