Z Uničova – Letni měsice só čas véletováni. A tož aji mê smê se zajelê mrknót tam, gde smê eště nebêlê. Ê gdêž mosimê přêznat, že tak trochô mimo plán. Ale vite, jak to s tym plánovánim kolêkrát bévá.

Néni nad to si ráno jednodôcho řict: „Jedem!“ Žádny velky plánováni. Mê smê se teda tak vêdalê s hrôbéma obrysama, kerym směrem to asi tak bôde. A vubec smê nelêtovalê. Jednym neplánovym cilem bêl Uničov.

To se vám tak stane, že nekôdêma čas od časô projiždite, ale vlastně zjistite, že ste tam nigdá nohó nevkročêlê. A Uničov je, aspoň ô nás, takové připad. Město s neceléma 12 000 lêdi leži na rozhrani Hané a Jeseniku. O mosimê přêznat, že nás procházka centrem přijemně překvapila.

Město má typické ráz podobnéch mist s radnicó v prostředkô utulnyho náměsti. Historia Uničova negdê od rokô 1213 a v dobovéch análech se to jenom hemži vyznanéma osobnosťma, kery se toť chométlê. Králi, cisaři, markrabata, čê svaté Jan Sarkander… Konec koncu, o historii Uničova si mužete počist TOŤ.

Krom špacirô mužete zajit třeba aji do muzea vězeňstvi, baroka, čê archeologické expozice pravěkô Uničovska. Ale teho zajimavyho nandete uritě eště vic. jenom na koštovačkô vám přêdávámê pár fotek pod článkem.

0