Od olomóckéch polêcajtu – Nô až se temô nehce věřêt, ale je to néspiš tak. Jak piše polêcejni mlôvči  Irena Ôrbánkova, olomóčti polêcajti řešijó připad, keré se v eRPéčkách, teda v Rodinnéch pótech, asi stat nemuhl…!

Zatimco se lêdi ôž kolem desáté večir spiš zbiraji ke spánkô, v sobotô tóto dobó se negdo v Olmikô dobéval k šestaosmdesátileté pani.  Nédřiv měla telefón, gde se ohlásêl jakože jeji vnôk, že potřebôje prachê pro svyho kamoša, keré měl karamból. A že si pro ně negdo přênde.

Pani ani na chvilkô neôvažovala, že bê to muhlo bêt fšecko jináč, a možná ôž ve flanélové nočni košôlê drapla sedm tisicu a vêběhla před barák. Tam to dala nejakymô chlápkovi, co šil kolem a považovala věc za vêřizenó.

Teprvá za pár dni s vnôkem skôtečně mlovila a ten o ničim takovym nevěděl, tož bêlo jasny, že šlo o nejakó habaďurô. Potiž je ale v tym, že polêcajti teďka nemaji pořádně ani popis teho chlápka, a tož prověřováni trestnyho čênô podvod je poměrně komplikovany. Ale nevzdávaji to a chcó teho vélôpka polapit.

0