Z Rakové, té ô Konice – Často se stává, že přêndete k nadobro zavřeném dveřim podnikô, keré v tichosti zavřó, nebo na mistě, kery ste znalê, je znenadáni uplně neco inšiho. V Rakovské hospodě mělê posledni otviraci deň ale plno!

Jak smôtně poznamenal hospodské Petr Doležalu, s velkó parádó smê začalê, s velkó parádó aji chcem skončêt. Naposledê vêčêstit pivni trubkê, posledni večir, posledni zaviračka. V Rakovské hospodě oznámilê svuj posledni otviraci deň a pak šlus.

Bohužel, néni to nic k chlôbeni, ale bêlê smê toť na uplnym začátkô, předloni v řijnô, gdê knajpě požehnal bohuslavické pan farář Paweł Zaczyk (psalê smê TOŤ), a bêlê smê ô teho ê na koncô. Jak je zminěny v titulkô, ani ta pověstná ‚svěcená‘ to dêcky nezachráni. Klackê pod nohama, kery hospodsky podnikáni čim dál vic komplikôjó, rozklad společenskéch vztahu, všeobecně ‚blbá nálada’. Nic z teho podminkê nevêlepši.

Jak Petr Doležalu přêznává, na začátkô mělê s manželkó Blankó trochô iluze o tym, jak to bôde fungovat. Jenomže lêdi si ôž zvêklê spiš sedět doma, popijet přes plot ze sósedama nebo negde v sókromi, v lepšim připadě se pak zastavijó na nejaky pivo, v horšim připadě ôž ô teho zvostanó. Takové je trend!

Ale v pátek večir to rozhodně jak na funuse nevêpadalo. Hrálo se, zpivalo se (to měla na svědomi naša redaktórka Helenka Havelka Baronova), bêlo veselo. Né jenom Petr měl radosť z plnyho parketô. Ale jak takê dodává – škoda, že to nemuhlo bêt přê inši přiležêtosti. Na pár fotek z posledniho večera v Rakovské hospodě se mužete mrknót TOŤ.

0